Na životě v cizině je super, že se člověk naučí být sám se sebou a užívat si momenty. O to víc pak ocení, když narazí na stejného blázna bez pudu sebezáchovy a vyrazí s ním na sněžnicích do hor :)) Takto jsem potkala úžasnou slečnu Beátu, která bydlí ode mě jen pár kilometrů přes hory v městečku Lenk a společně jsme se rozhodly vydat do oblasti Les Diableretes. Jelikož všude ještě bylo spousta sněhu, sněžnice byly nutností a docela jsem se těšila, až si je konečně vyzkouším. Také jsem nehodlala opakovat fiasko z předchozího výletu, kdy jsem se bořila po stehna ve sněhu a přemýšlela, zda se mi někdy podaří vyhrabat nebo raději počkám, až sníh roztaje. Teď si z toho dělám srandu, ale je pravda, že když jste zaboření ve sněhu a ledové jehličky vám procházejí tělem, tak vám do smíchu moc není. Chůze ve sněhu je vcelku zrádná a stále v sobě chovám respekt ke zdejším horám, kde je počasí nevyzpytatelné a člověk se snadno ztratí.
My s Beátou jsme se ale šly ztratit zcela dobrovolně a na sněžnicích nebyl problém stoupat do vršku bez jediného zaboření – jakmile člověk ovládl techniku chůze a nešlapal si na vlastní nohy. Výzvou ovšem byla chůze z vršku, kterou jsme ani jedna v malíčku neměly, a proto nás čekal velice rychlý sešup po ledu jako po tobogánu, akorát s nejistým dojezdem a naprosto obroušeným zadkem. Rozhodly jsme se tedy postupovat pomalu, ale jistě – pádům jsme se ale přesto nevyhnuly a já se jen modlila, abych neskončila se sněžnicemi za krkem.
Jako první jsme navštívily jezírko Lac Retaud – zcela pokryté sněhem, ale věřím, že v létě se jedná o vyhlášenou destinaci s azurouvou vodou obklopenou zelenými stromy. Nás přivítaly jen bílé pláně a hory, které jsme ale následovaly.
Po vytyčení směru a přibližné trasy jsme vyrazily směr Les Diableretes a užívaly si nádherného slunce – za což jsem se hned druhý den proklínala, jelikož jsem se spálila do ruda a připekla daleko víc než moje babička v Egyptě – ta mi mou barvu pak dokonce záviděla. Za celý den jsme prošly stezkou skrz les, hory a údolí a měly v nohách nachozeno krásných pár kilometr. Večer jsme si daly zasloužené pivo u nás na terase s radostí z povedeného výletu a bezvadného parťáctví.
